♥

befit

MOTIVATION - JAK SE DOKOPAT KE CVIČENÍ ♥

srpna 26, 2016

10 Comments

recipe

RECIPE: RAJČATOVÉ SMOOTHIE K SNÍDANI ♥

srpna 24, 2016

18 Comments

recipe

VÁŠEŇ- KRESLENÍ ♥ (Passion- Drawing)

srpna 21, 2016

21 Comments

recipe

RECIPE: ZDRAVÝ JABLEČNÝ ŠTRŮDL ♥ (Healthy apple strudel)

srpna 18, 2016

9 Comments

recipe

RECIPE: ZDRAVÉ POHANKOVÉ VAFLE ♥ (Buckwheat waffles)

srpna 15, 2016

16 Comments

BEAUTY

SHLEDÁNÍ SE SVÝM DVOJČETEM V PRAZE ♥

srpna 12, 2016

Tento článek pro Vás píši, z jednoho prostého důvodu. A to toho, že si myslím, že pro každého na světe existuje jeden člověk, který je mu opravdu podobný skoro ve všech vlastnostech a co se vzhledu týče. Já takového člověka našla, přes internet. Skoro každý si říká, že to není asi to pravé ořechové a že nevíme, kdo se za tím monitorem vůbec skrývá. To je sice pravda, ale pokud neriskujeme, nic taky nemůžeme získat. Když tedy existuje cesta, že se nám, podaří najít někoho, kdo je našim zrcadlem, myslím, že to za ten risk stojí. :)

Já takového člověka našla, a jsem za to neskutečně vděčná. I když od sebe nebydlíme zrovna blízko, vždy si na sebe najdeme čas, aby jedna druhou vyslechla, poradila jí, či pomohla, nebo s ní sdílela radosti či strasti každodenního života.

Ptáte se jak jsme se přesně seznámily? Jednoduchou cestou, přes internetovou diskuzi. Obě jsme a byly velké milovnice jednoho amerického seriálu, asi ho většina znáte, jmenuje se Upíří deníky. A jednoho dne probíhala jedna diskuze na internetu ohledně tohoto seriálu, a já jí odepsala na nějaký komentář, netušíc, že by z toho mohlo vzniknout takové přátelství.

Začali jsme si poté čím dál více psát, a zjišťovat o sobě čím dál víc zajímavostí, například. že máme spoustu věcí společných a podobné zájmy. Bylo to opravdu super najít někoho i třeba jen přes internetovou sít, s kým si člověk tolik rozumí.
Takhle jsme si psaly, bude tomu něco přes rok a půl. Řekly jsme si tedy, že je nejvyšší čas se konečně potkat naživo. Dohodly jsme se na setkání, které se mělo uskutečnit včerejším dnem v Praze.

Celkem jsme z něj měly obě strach, aby jsme se na nádraží vůbec našly a taky, aby každá z nás byla ta, za kterou se vydává. Přece jen znáte internet. :)
Když jsem dorazila na místo určení, hned jsem ji poznala, byla opravdu stejná jak na fotce. Což bylo příjemné zjištění.:) Přivítaly jsme se a poté daly do řeči. Měly jsme si toho tolik co říct. Vyrazily jsme směr město a na nákupy. Jak jinak, holky že. :D
Poté nás přepadl hlad, tak jsme zašly po hodně dlouhé době zhřešit do KFC na pár kuřecích stripsů a hranolek. Tam jsme, se hodně nasmály, jelikož jsme si vyprávěly historky z našich životů a vtipné story. :D Zjistila jsem, že obě máme i stejný smysl pro humor i ve skutečnosti, což mě opravdu potěšilo. A rozhodně jsme se spolu ani chvilku nenudily. :)

Když jsme se obě najedly, posilněné a hlavně přejedené :D, šly jsme se projít do parku blízko nádraží, kde bylo opravdu nádherně a sluníčko nám jen svítilo. Navíc jsme tu pořídili spoustu pěkných fotek. :)

Když jsme se dostatečně nabažily krásy parku a jeho okolí, rozhodly jsme se, jít kamkoliv, kam nás vítr zavane. Cestu jsme neplánovaly, což bylo opravdu osvobozující a šly jsme tam, kam se nám jenom zachtělo. Prošly jsme pár místních památek, další parky a taky jsme došly k jedné fontáně, kde jsme se krásně ochladili studenější vodou při tom horkém dni.

Ani jsme se nenadály, ten den tak rychle utekl a byl skoro večer, kdy jsme se obě musely rozloučit a jet každá domů.
Při loučení jsme si slíbily, že se uvidíme hned na Vánočních trzích ještě tento rok, tak se moc těším, až ji zase uvidím. Jelikož dnešek byl opravdu nezapomenutelný a za to vděčím jen jí. Jsem moc ráda, že jsem někoho tak moc fajn měla možnost potkat.
Tímto ti ještě jednou děkuji Ajo za dnešní den. ♥

S láskou Maky ♥

17 Comments

recipe

RECIPE: DOMÁCÍ ZDRAVÉ PIROŽKY ♥

srpna 08, 2016

9 Comments

MYDIARY

SVOBODA CESTOU PŘÍRODY ♥

srpna 06, 2016

O tomhle článku jsem přemýšlela dlouho, zda-li ho psát či nikoliv. Nakonec jsem se rozhodla, že stojí, za to dát lidem vědět, co se stane v případě, když se plně otevřeme přírodě a všem krásám, které nám nabízí.

Já byla vždy člověk tělem a duší, takový, že jsem si krásu přírody jen málokdy uvědomovala.
Tenhle rok u mě došlo k mnohým změnám, ať už v mém osobním životě či myšlení. Některé byly pozitivní, některé naopak negativní, ale oboje mi dokázaly otevřít oči.

Mnohé jsem se naučila a taky jsem porozuměla tomu stavu, když je člověk tzv. v souladu s přírodou a vším, co ho dělá štastným.

Dřív jsem procházky brávala jen jako povinnost s rodinou někam vyrazit a jako otravu kolikrát.
Naopak teď si to moc užívám a když někam jdu či se procházím, ať už sama či se společností a ať už do lesa, přes louku či přes šumící potok, dokážu si to náležitě vychutnat. Až teď můžu říct, že jsem opravdu štastnější a to s přírodou.

Ptáte se jak sem k tomuto závěru dospěla? Byla to těžká a opravdu trnitá cesta, než jsem poznala všechny ty krásy, co samotný život a příroda nabízí. V první řadě jsem se začala více zajímat o různé zvuky co jsem slyšela, když jsem se třeba procházela bosa v trávě, šla se projít po ztichlém lese a tu náhle zazpíval ptáček nebo když jsem se zaposlouchala do zvuku šumící vody v potoku... prostě byl to nepopsatelný pocit. Ten pocit svobody...co bych přála zažít každému. Přímo jsem se zamilovala do toho pocitu, když jen ležím se zavřenýma očima a poslouchám všechny zvuky, co jsou kolem mě .... ten pocit je k nezaplacení. ♥

Další část mé cesty za lepším já, jsem zkoušela přemoct velmi dlouho..Šlo o ranní brzké vstávání. Můj každodenní problém. Ale řekla bych, že se mi ho podařilo aspoň z velké části překonat. Začala jsem svůj den od základu jinak. Hned po probuzení přicházím k oknu, roztáhnu žaluzie a čerpám tu sílu, co přichází z paprsků vycházejícího slunce při každém nádechu. Pak si začnu protahovat celé tělo a načerpávám tím sílu na nový den. Je to opravdu osvobozující pocit a dokáže to zařídit mnohem lepší den.

Rozhodně nesmím zapomenout zmínit, že nejen chození do přírody je skvělé na osvobození těla a mysli, ale je na to báječné i třeba malování. Nevím, jestli je tu někdo talentovaný, kdo má talent daný prostě už od přírody. :) Ale o to ani tak nejde, především jde o to, nechat se unášet tím co kreslíte, nechat sklouzávat ruku po papíře a užívat si ten pocit. Já třeba naprosto miluji tuhle formu relaxace, skvelě si u ní odpočinu.

A poslední věc, co Vám chci blíže ukázat a přiblížit, je psaní si nějakého deníku. Je to úžasná forma relaxace, kdy si urovnáte všechny myšlenky, co Vás tíží a hned je Vám o něco lépe.

Na závěr bych chtěla poděkovat, těm co se mnou došli až na konec tohoto článku. Moc si toho vážím. ♥ Je to spíše taková shrnutí mého nynějšího života, s kterým jsem momentálně více než spokojená. A snad se mi tu třeba taky povedlo někoho inspirovat, k tomu vydat se lepší cestou, než momentálně žije. :)

A co Vy a příroda, jak jí vnímáte naopak Vy? :) Podělte se se mnou dolů do komentářů. :) Mějte se krásně.

S láskou Maky ♥

14 Comments

recipe

RECIPE: ŠNEČCI Z CEREÁLNÍHO LISTOVÉHO TĚSTA ♥

srpna 04, 2016

30 Comments

befit

ŽIJ A NECHEJ ŽÍT ♥

srpna 02, 2016

Na úvod bych chtěla říct, že tento článek bude zcela odlišný, než u mě běžně čtete, ale myslím si, že je opravdu potřebný. Psaní takovýchto článků mám ze všech nejradši, jelikož si u nich dokážu pořádně pročistit hlavu a urovnat myšlenky ve své hlavě. Někdy je to opravdu potřeba. ♥

Píši ho z jednoho prostého důvodu a to z toho, jelikož jsem se už mnohokrát setkala s nepochopením svého životního stylu. A myslím si, že v tom nejsem sama. Připodobním Vám, teď pár situací, toho, když někdo nechápe, to co je pro Vás důležité a hlavně zásadní.

Jako první je třeba velmi obvyklé, že Vám někdo nabídne něco co zrovna není pro Vaše tělo to pravé ořechové, at už se to týká třeba brambůrek, čokoládového dortu či hranolek. První Vaše reakce na to je asi bezprostředně, že to odmítnete, jelikož Vaše přesvědčení je v tom, nabízené jídlo nahradit zdravější variantou či ho s díky vynechat. Očekáváte tedy, že Vás okolí pochopí, ať už je to mamka, babička či někdo blízký. A řeknou si, dobře je to její věc.

Jenže co se nestane, pokud ten člověk nesmýšlí na stejné vlně pochopení jako vy? Pravděpodobně Vás začnou přesvědčovat, jak ty Vaše zdravé věci můžete jíst, že to není nic proti tomu, když si dáte například pořádnou svíčkovou. Také Vám nezapomenou říci, že o hodně přicházíte a ať si aspoň kousek dáte.

A vy jim pracně musíte vysvětlovat, proc si tu věc prostě dát nechcete. Jenže takhle se to opakuje pokaždé, když taková situace nastane. Prostě to nedokáží pochopit.
Další situace, někdo Vám pochválí řekneme třeba fotku na sociální síti. Máte z toho samozřejmě radost a říkáte si, že Vám to tedy sluší, ale co nastane v opačném případě a to tehdy, pokud Vám k té fotce třeba někdo napíše, že je hrozná? Teď se sama sebe ptám, kdo vlastně určuje, kde je nastavená krása lidí? Opravdu se necháme takhle snadno ovlivnit? A tím pádem si i zkazit náladu?

Odpověď by měla být jednoznačně NE.
Hlavně v první řadě, by si každý měl uvědomit, ten fakt, že je tu na světě každý člověk jen sám za sebe. Jaké má nastavené hodnoty, myšlení a cíle, které chce a přeje si dosáhnout, je zcela na něm a neměl by se nechat stahovat většinou, jen proto že je to tak správně či společnost to tak vyžaduje. Již mnohokrát jsem se setkala s tím, že někdo začal hubnout či žít zdravě jen kvůli tomu, že mu to většina tzv. vnutila. Tenhle přístup, ale není správný, jelikož toho člověka to dřív či později přestane bavit, z důvodu, že to nedělá ze své vlastní vůle, přesvědčení a hlavně pro svojí vlastní radost.

Já za sebe bych řekla, že by se člověk měl zaměřit v první řadě na své pocity a potřeby, co jeho tělo vyžaduje a co jemu samotnému dělá radost. Jinak výsledek celého jeho snažení přijde vniveč. Blog co píši, je zaměřen převážně na zdravý životní styl a jídlo, které je tělu prospěšnější a zdravější, ale tento článek se netýká jen tohoto témata.

Jde převážně o ten fakt, přijmout sám sebe, takové jací jsme a pochopit se. A mít se hlavně rádi. To je klíčový bod úspěchu at už v životě či při hubnutí. Je potřeba na to pamatovat, když máme den pod psa a nic se nám nechce, nebo naopak, když jsme smutní či bez nálady. Přece jsme na světe jen jednou a je zbytečné se trápit. Život by si člověk měl pořádně užit a ne se trápit nad tím, co si o něm většina myslí či jestli splňuje jejich nesmyslná ,,kriteria,,. Na to je dobré pamatovat. :) Jelikož jedno je jasné, člověk se prostě nemůže zavděčit všem, bud se to líbí jednomu a druhému ne nebo naopak. Z toho by se pak člověk musel zbláznit. Takže žijte okamžikem a zbytečně se nestresujte věcmi, které stejně nemůžeme změnit ani nijak ovlivnit.

A jak jste na tom vy? Necháte se snadno někým ovlivnit nebo máte svojí hlavu? Moc mě zajímají Vaše názory, podělte se o ně semnou dolů do komentářů ♥
Doufám, že se Vám můj článek líbil, jelikož mi zabral opravdu nějaký čas, ale nelituji toho. :) Jsem ráda, že jsem ho pro Vás mohla sepsat. :) Byl vážně delší, než ty co běžně píši, a moc děkuji všem těm, kteří semnou vydrželi až do konce a přečetli si ho celý. ♥

S láskou Maky ♥